Ze všech vlh na světě má vlha pestrá největší areál. Do Evropy přilétá jen hnízdit, zimuje v tropické Africe a vrací se na jaře. Hledej ji v teplé otevřené krajině, kde se nad loukami honí za včelami a vosami.
Písčitý břeh a kolem louky plné hmyzu
Vlha hnízdí v otevřené krajině s teplejším podnebím. Potřebuje dvě věci: písčitou stěnu pro nory, nejlépe na břehu řeky, a v okolí louky a pastviny bohaté na hmyz. Podobné stěny obývá i břehule říční.
Za potravou létá až 12 km od kolonie, tak daleko ale jen tehdy, když jí blíž něco chybí. Na jaře občas přeletí severněji, než obvykle hnízdí, a ojediněle vyvede mladé i na severu Evropy.
Kolonie se plní v květnu, vejce přicházejí v červnu
Do hnízdních stěn se vlhy pouštějí obvykle začátkem května. Vyhrabou si poměrně dlouhou chodbu a kolem začátku června do ní snesou pět až osm kulatých bílých vajec. Sedí na nich samec i samice zhruba tři týdny.
Sleduj je z dálky dalekohledem, ať kolonii nerušíš. Nejvíc uvidíš na posedech: ze stromu nebo drátu vyrazí za hmyzem a vrátí se. Při námluvách samec nosí samici velké sousto, drobnou kořist sní sám.
Vrčivé „prrrí“ místo písně
Typický hlas vlhy je měkký, zvučný a trochu vrčivý, něco mezi „prrrí“ a „prrup“. Protože se vlhy krmí i nocují ve skupinách, slyšíš obvykle víc ptáků naráz.
Hnědá, žlutá, zelená a dvě pera navíc
Je štíhlá a pestře zbarvená: svrchu hnědá a žlutá, křídla zelená, zobák černý. Uvedená délka 27–29 cm počítá i se dvěma prodlouženými středními pery ocasu. Pohlaví vypadají stejně, jen samice mívá na ramenou spíš zelené než zlatavé peří.
Prostý šat mimo hnízdění je mnohem matnější, s modrozeleným hřbetem a bez prodloužených per. Dospělí začínají pelichat v červnu či červenci a hotovi jsou v srpnu nebo září. Mladí ptáci se podobají dospělým v prostém šatu, barvy mají ale jednotvárnější.
Letní host od května do září
Tabulka ukazuje přítomnost ve střední Evropě. Od podzimu do jara jsou vlhy v tropické Africe, a zimní měsíce proto zůstávají prázdné. Vrchol připadá na květen až červenec, kdy se kolonie plní, ptáci sedí na vejcích a krmí mláďata.
Snímky · Vlha pestrá
Fotografie a nahrávka: Wikimedia Commons — Giles Laurent (CC BY-SA 4.0) · Pierre Dalous (CC BY-SA 3.0) · Giles Laurent (CC BY-SA 4.0) · Beeld en Geluid (CC BY-SA 3.0)
Vlhy a včelaři
Škodí vlhy včelařům?
Méně, než si mnozí včelaři myslí. Včely sice tvoří velkou část jídelníčku, ve Španělsku 69,4 až 82 %, vlhy však uloví méně než 1 % dělnic v okolí. Do včelnice zalétají hlavně za chladného deštivého počasí, kdy včely zůstávají v úlu.
Jak vlha zneškodní žihadlo?
Než včelu spolkne, opakovaně s ní tluče o tvrdý povrch, dokud žihadlo neodstraní. Lepší užitek z potravy jí přitom přináší směs včel a vážek než jen jedna z nich.
Proč stojí u některých úlů maketa sokola?
Vlhy se sokolů bojí, protože je loví. Někteří včelaři proto staví strašáky v podobě sokola nebo pouštějí z přístroje hlasy dravců.