Orla mořského nehledej v horách. Největší z tuctu evropských orlů se celý rok drží velkých vod: jezer, rybníků, řek a mokřadů se starými stromy. V Česku dnes hnízdí rozptýlené páry a v Čechách k jeho návratu pomohlo i vypouštění.
Mělká voda, staré stromy a klid
Ve vnitrozemí potřebuje dvě věci: vzrostlé stromy na hnízdo a mělkou vodu plnou ryb a vodních ptáků. Ryby uloví jen těsně pod hladinou, nejraději tam, kde je voda mělčí než metr. Proto ho přitahují pozvolné břehy, ostrůvky a bažinaté mělčiny.
V Německu leželo 75 % hnízd do 3 km od jezera. Většina byla v lese, ale blízko volného prostoru, třeba mýtiny, mokřiny nebo pole. Hnízdo sedí obvykle 2–10 m nad zemí v hlavní vidlici mohutného stromu.
Hluku se vyhýbá: stavby, vodní sporty, rušná lodní doprava a lov ho z místa vyženou. Naopak ochotně zalétá k sádkám a kaprovým rybníkům, kde se k rybám dostane snadno.
Zimní sraz na Labi a u rybníků
Nejlepší šanci máš v zimě. Na shromaždištích u Baltu a na Labi, sledovaných 37 zim, přilétají orli od listopadu. Nejvíc jich bývá v lednu, v březnu a začátkem dubna jich ubývá.
V zimě jsou družní, hlavně mladí ptáci, a drží se ve skupinách až kolem deseti kusů. Dalekohledem projeď stromy, skalky, pahorky a vysoké trsy trávy s výhledem na hladinu. Loví totiž hlavně vsedě: čeká, pak krátce slétne a rybu sebere mělkým výpadem, často si namočí jen pařáty.
Pomůže sledovat i jiné ptáky. Orel mořský krade kořist vydrám, kormoránům, rackům a vránám. Mršiny, které jsou v zimě jeho hlavní potravou, často objeví podle krkavcovitých nebo jiných dravců.
Nejhlučnější je při jarních námluvách
Na svou velikost nemá mohutný hlas, ale v hnízdní době se ozývá často. Námluvy začínají tím, že jeden z páru, většinou samec, zakloní hlavu a dlouze volá. Na bidle samec zakončí řadu hlubším „ko-ko-ko“.
Pak přijdou svatební lety. Pár spolu krouží, jeden se snese na druhého a ten se přetočí na záda a nastaví pařáty. Někdy se drápy zaklesnou a oba orli padají v kotrmelcích skoro až k zemi.
Z hnízda se ozývá pisklavé „píje-píje“ a hladová mláďata spustí jednotvárné „víí-víí“. Samice, která od samce přebírá kořist, odpovídá „čí-čí“.
Bílý klín ocasu a světlá hlava
Dospělý je šedavě hnědý, hlavu a krk má světlejší, plavé až skoro bělavé. Bílý klínovitý ocas a žlutý zobák, oči i nohy z něj dělají ptáka, kterého v Evropě s jiným dospělým orlem nespleteš. Rozpětím 1,78–2,45 m možná překoná všechny žijící orly.
Mladí jsou mnohem tmavší, s tmavou hlavou a zobákem a se špinavě bělavým ocasem s tmavými okraji per. Plně bílý ocas a jednolitě světlou hlavu získávají obvykle až v osmém roce. Takové mladé ptáky si zdálky snadno spleteš s tmavým orlem skalním.
Zdálky ho prozradí silueta: obrovská široká křídla, krátký klínovitý ocas a dopředu vystrčená hlava s krkem. Mezi jestřábovitými dravci patří k nejmohutnějším; průměrný evropský orel skalní váží asi o 11–12 % méně.
Orel mořský od ledna do prosince
Dospělé páry v jižnějších částech areálu své hnízdiště obvykle neopouštějí, takže orla můžeš potkat kdykoli. Nejvíc ho uvidíš i uslyšíš od prosince do března, kdy se přidávají zimující ptáci a páry se ozývají při námluvách. V Německu klade většinou v březnu.
Orel mořský na fotkách
Když v dálce krouží velký orel
Dospělého poznáš snadno. U tmavých mladých ptáků se vyplatí porovnat siluetu s orlem skalním.
Orel skalní
Křídla drží v letu do mělkého V a ocas má při plachtění dva- až třikrát delší než hlavu. Dospělý je tmavě hnědý se zlatavou šíjí, mladí mívají ocas ze dvou třetin bílý se širokou černou koncovou páskou. Ve střední Evropě žije skoro jen ve velkých pohořích.
Otázky k orlům u rybníků
Hnízdí orel mořský v Česku?
Ano, hnízdí tu rozptýlené páry. V Čechách se osvědčilo vypouštění spojené s hlídáním obsazených hnízd a přikrmováním bezpečnou potravou.
Za jak dlouho mládě vylétne?
První pokus o let přichází zhruba v 70 dnech a kolem 90. dne už létá dobře. V Norsku opouštějí mladí hnízdo v polovině až koncem července.