Nad poli a loukami

Skřivan polní žije na otevřených polích a vřesovištích. Samec zpívá v třepotavém letu ve výšce 50 až 100 metrů, takže ze země vypadá jen jako tečka. Píseň je jasná, bublavá a bez přestávek a obvykle trvá dvě až tři minuty. Později v sezóně se protáhne i na dvacet minut. Hnízdo staví samice v mělkém důlku na holé zemi, daleko od stromů, keřů a živých plotů.

Strnad obecný má jasně žlutou hlavu. Angličané jeho rytmus přepisují větou „a little bit of bread and no cheese“, tedy kousek chleba a žádný sýr. Mimo hnízdění sbírá potravu na zemi v malých hejnech. Chřástal polní hnízdí v trávě, nejčastěji na loukách určených k sečení, a samec opakuje hlasité „krek krek“, z něhož vzniklo i jeho vědecké jméno Crex crex.

Vlha pestrá měří i s prodlouženými středními pery ocasu 27 až 29 cm. Hnízdí pospolitě v pískových stěnách, nejraději poblíž řek, kde si vyhrabe dlouhou chodbu. Vejce snáší kolem začátku června. Na zimu odlétá do tropické Afriky.

Hmyz chytá ve vzduchu z vyvýšeného posedu, nejvíc včely, vosy a sršně. Než včelu spolkne, otluče ji o tvrdou podložku, aby se zbavila žihadla. Za potravou létá na louky a pastviny do vzdálenosti 12 km od hnízdiště. Do včelínů zalétá jen v chladnu a dešti, kdy včely sedí v úlech. Podle jedné studie vlha lépe přibírá, když má k včelám i vážky.

Čejka chocholatá má zaoblená křídla a na hlavě chocholku, samec dlouhou. Anglické jméno peewit napodobuje její volání. Dudek chocholatý je skořicově hnědý, s černobílými křídly, vztyčitelnou chocholkou a širokou bílou páskou přes černý ocas. Volá měkce „up-up-up“.

Čáp bílý staví spolu s partnerem velké hnízdo z větví, které vydrží i několik let. Při tahu do Afriky obletuje Středozemní moře přes Gibraltar nebo přes Levantu, protože nad vodou nevznikají termické proudy, na kterých plachtí. Mladí čápi opouštějí hnízdo 58 až 64 dní po vylíhnutí.