Orla skalního poznáš spíš podle toho, co dělá ve vzduchu, než podle hlasu. Je to nejrozšířenější orel světa a stejně jako káně nebo luňák patří do čeledi jestřábovitých. Ve střední Evropě dnes žije skoro výhradně ve velkých pohořích, jako jsou Alpy a Karpaty. Hnízdí u horní hranice lesa a loví nad alpínskými loukami a pastvinami nad ní.
Plachtí, předvádí se, padá střemhlav
Při klidném plachtění letí asi 45–52 km/h, při lovu nebo předvádění klouže až 190 km/h. Střemhlavý útok na kořist dosahuje 240–320 km/h, takže rychlostí může konkurovat i sokolu stěhovavému. Některé lety osamělých ptáků nebo sehraných párů přitom nemají jasný účel a vypadají jako hra.
Jinak tráví den hlavně vsedě. Dospělý samec v Idahu proseděl v průměru 78 % světlé části dne. Své území hlídá nejvíc na okrajích a vetřelce vyprovází vlnivým letem nahoru a dolů.
Když to nestačí, vetřelec se přetočí a nastaví pařáty. Vzácně se oba orli zaklesnou a padají vzduchem, někdy až k zemi. Mimo pár je to samotář, jen za krutého mrazu si sednou blíž: v Idahu jich jednou napočítali 124 na 85 sloupech vedení.
Velký pták s tenkým hláskem
V Montaně rozlišili devět typů volání, mezi nimi cvrkání, kvokání a syčení. I tak je orel skalní mezi dravci nápadně mlčenlivý.
Orla skalního proto nehledej ušima, ale očima: sleduj oblohu nad hřebeny a skalními útvary.
Zajíci, svišti a hostina po týdnu půstu
Loví ve dne a hlavně menší savce: zajíce, králíky, sysly a svišťe. Doplňkem jsou středně velcí ptáci, například hrabaví, v menší míře plazi a ryby. Občas si troufne na kopytníky, husy, jeřáby nebo jiné dravce a sovy.
Úspěšný je zhruba při každém pátém pokusu, v Idahu se ze 115 útoků povedlo 20 %. Bez jídla vydrží i týden a pak najednou spořádá až 900 g.
Způsob lovu se mění s krajinou. Ve Skotsku v zimě hodně plachtí a vyhlíží mršiny, v lesnatějším Norsku létá nízko podél terénu a snaží se zůstat nepozorován.
Kámen upuštěný a znovu chycený
Páry spolu obvykle zůstávají celý život. Při námluvách samec v letu pustí kámen nebo klacík, vrhne se za ním a chytí ho, a to třikrát i víckrát za sebou. Samice totéž předvádí s hroudou hlíny.
Na teritoriu mívá pár několik hnízd, nejraději na skalách, a střídá je po řadu let. Samice snese až čtyři vejce a sedí šest týdnů. Po vylíhnutí obstarává samec 80 % donesené kořisti.
Mladí opouštějí hnízdo ve věku 66–81 dní a samostatní jsou na podzim. Pak se potulují široko daleko, než si za čtyři až pět let najdou vlastní území.
Zlatá šíje a ocas delší než hlava
Dospělý je tmavě hnědý, šíji a zadní část temene má zlatavou, odtud anglické jméno „golden eagle“. Opeření na běhácích bývá světlejší, od zlatavé po bílou. Mladí mívají ocas zhruba ze dvou třetin bílý se širokou černou páskou na konci a často bílé skvrny na křídlech.
V letu drží křídla v mírném V, což ostatní orli rodu Aquila obvykle nedělají. Ocas je při plachtění dva- až třikrát delší než hlava. Definitivní šat oblékne až ve věku 5,5–6,5 roku.
Přes obrovský rozdíl ve velikosti si ho nezkušení pozorovatelé občas pletou s tmavými káněmi lesními.
Kdy se dívat na oblohu nad hřebeny
Většina populací je stálá a dospělí zůstávají na místě i přes zimu. Nejvíc předvádění nad územím uvidíš od konce zimy do časného jara, před snesením vajec. Táhnou hlavně ptáci z oblastí severně od 60. rovnoběžky; ve Finsku mladí odlétají 1 000–2 000 km na jih.
Orel skalní v terénu
Orel, nebo káně?
Ve vzduchu se orel skalní nejčastěji plete s mladým orlem mořským, z dálky také s tmavou kání.
Orel mořský
Ještě mohutnější, s obrovskými širokými křídly, krátkým klínovitým ocasem a dopředu vystrčenou hlavou. Dospělý má bílý ocas a žlutý zobák, mladí jsou tmaví se špinavě bělavým ocasem. Drží se vody, ne hor.
Káně lesní
Mnohem menší, 40–58 cm na délku a 109–140 cm v rozpětí. Hlavu má kulatou, ocas kratší s širokou tmavou páskou u konce a v letu ukazuje tmavý zadní okraj křídla.
Věk, tah a hnízda orla skalního
Je orel skalní v Česku vůbec k vidění?
Patří mezi druhy, které se tu vyskytují pravidelně. Ve střední Evropě se ale soustředí do velkých pohoří, takže v nížinách s ním moc nepočítej.
Jak dlouho může orel skalní žít?
Nejstarší známý divoký pták byl okroužkován ve Švédsku a nalezen o 32 let později. V zajetí se jeden evropský orel dožil 46 let. Dospělí na skotském ostrově Skye přežívají z roku na rok asi z 97,5 %.