Kalouse ušatého nejsnáz zastihneš v zimě, kdy jich víc sedí v jedné koruně a pozorují tě přimhouřenýma očima. Takovou snášenlivost k sousedům mezi sovami puštíkovitými jinak skoro nenajdeš. Na jaře se páry rozejdou k hnízdům a hlas se ozývá až po setmění.
Zima v hloučku, jaro u starého vraního hnízda
Mimo hnízdní dobu se kalousi scházejí na společných nocovištích. Bývá jich 6 až 50, evropský rekord je asi 150 ptáků na jednom místě. Sedí v nejtmavších partiích stromů, ale blízko okraje lesa, odkud mají po setmění volný přístup na otevřenou plochu.
Nocoviště najdeš i ve městech. U Českých Budějovic vědci sledovali devět ptáků s vysílačkami: městští museli kvůli lidem létat dál, třeba do parků.
Páří se obvykle v březnu nebo dubnu, vzácně už v únoru. Z Česka jsou známé i případy hnízdění v zimě.
Pestrý repertoár za bezvětrných nocí
Samec začíná zpívat za soumraku a může vydržet celou noc, nejraději za jasného měsíce a bez větru. Sedává přitom ve střední výšce stromu nebo v horní polovině koruny, někdy zpívá i v letu.
Repertoár je neobvykle široký, v Michiganu napočítali 23 různých hlasů. Oba ptáci vydávají kočičí chraplavé „jaau“ a vysoké „jip-jip“, podobné hlasu sovy pálené. Rodiče vyrušení u hnízda s mláďaty spustí plechové „vat-vat-vat-vat“.
Při svatebním letu samec tleská křídly, až dvacetkrát za jeden let.
Kdo u nás zůstává a kdo přilétá ze severu
Dospělí kalousi ze střední Evropy moc netáhnou, v zimě se nanejvýš potulují. Mladí odsud ale někdy odletí přes 2 000 km na jihozápad. Ze Skandinávie se kalousi na zimu rozlétají po celé Evropě, od Británie po jihovýchod.
Zajímavé je složení zimních hloučků. Na deseti evropských zimovištích bylo samic o 36 % víc než samců, kteří zůstávají spíš severněji. Samice se možná vyhýbají krajům s mnoha velkými dravci, pro které jsou snadnější kořistí. K vážným nepřátelům kalouse patří i výr velký.
V letech s přemnoženými hraboši počty rychle stoupnou a ptáci se pak rozptýlí různými směry, proto jim někdo říká kočovníci.
Dlouhá ouška blízko sebe
Je štíhlý a dlouhokřídlý, na délku má 31–40 cm. Ouška sedí blíž středu hlavy než u většiny sov, vpředu jsou tmavá a vzadu rezavá. Oči má žlutooranžové až oranžově červené, peří okrově hnědé s tmavými podélnými čárkami.
Vyrušený kalous na stromě ztuhne vzpřímeně, stáhne peří k tělu, přimhouří oči do štěrbin a zvedne ouška. Přiblížíš-li se víc, ouška sklopí, načechrá se a přeletí jinam.
Podobný kalous pustovka má oči žluté s výraznou tmavou vodorovnou maskou a ouška skoro nevidíš. Drží se navíc úplně otevřené krajiny bez stromů.
Hraboš polní jako hlavní chod
V Evropě loví hlavně hraboše. Ve střední Evropě tvoří hraboš polní kolem 76 % kořisti, v bývalém Československu místy až 94–95 %. Když hrabošů ubude, kalousi snesou méně vajec nebo vůbec nehnízdí.
Loví za letu, pomalu a asi 1,5 m nad zemí, nad mezemi, okraji lesa a úhory a pastvinami. Kořist častěji uslyší, než uvidí. Při pokusech našel myš potmě lépe než puštík.
Když napadne sníh, přechází častěji na drobné ptáky. Vyplaší je z keřů, kde nocují, a chytá je ve chvíli, kdy vylétnou.
Kdy má kalous sezonu
Vysoké hodnoty v zimě patří nocovištím, kde kalouse najdeš i ve dne. Březen a duben jsou měsíce houkání a páření a snášet začíná většinou od konce března do začátku května. Mláďata se líhnou mezi koncem dubna a červnem.
Kalous ušatý v terénu
Tři sovy, tři siluety
Kalousovi se nejvíc podobá o hodně větší výr. V noci tě může zmást i sova pálená.
Výr velký
Mohutný a soudkovitý, 56–75 cm dlouhý, s hranatou hlavou a oušky blíž okrajům. Oči má také oranžové, ale hlas je mnohem hlubší „úú-hu“ a ozývá se hlavně od října do února.
Sova pálená
Nemá ouška, obličej je bílý a srdcovitý, oči černé. Místo houkání vydává táhlý pronikavý skřek a ocas má krátký, skoro rovně utnutý.
Co zajímá pozorovatele zimních nocovišť
Proč kalousi v zimě sedí pohromadě?
Hlavním důvodem je zřejmě ochrana před predátory. Společné nocování přitom nezávisí na tom, kolik je zrovna v okolí hrabošů.
Jak blízko k nocovišti smím přijít?
Kalousi si na lidi částečně zvyknou, ale zhruba na 3–4 metry obvykle vylétnou. Drž se dál a dívej se dalekohledem. Na lov odlétají zhruba 40–49 minut po západu slunce.
Staví si kalous vlastní hnízdo?
Ne. Obsazuje stará hnízda vran, strak, dravců nebo volavek; v Británii a Finsku byla z 84 % po vranách a strakách. Většina párů navíc každý rok volí jiné hnízdo.