Všech zhruba 32 200 až 37 700 hnízdních párů luňáka červeného, které dnes svět zná, žije v Evropě. Mezi jestřábovitými dravci ho přitom poznáš snadno i bez dalekohledu. Dlouhá křídla nese do mělkého V a ocas s hlubokou vidlicí stáčí, kdykoli mění směr.
Rezavé tělo, bílé ruce a černé konce křídel
Začni barvou. Tělo, svrchní strana ocasu i krovky jsou rezavé a bílé ruční letky ostře kontrastují s černými špičkami a tmavými loketními letkami. Rozpětí 175 až 195 cm ho řadí k velkým dravcům, tělo je ale lehké: samec neváží víc než 1,2 kg.
Pohlaví se zbarvením neliší, jen samice bývá těžší. Mladé ptáky prozradí vybledlejší barva, světlé místo černých čárek na hrudi a méně vykrojený ocas s tmavou páskou před koncem. Přes křídlo jim navíc běží dlouhá úzká světlá linka ze světlých špiček velkých krovek.
Tyhle rozdíly vydrží většinu prvního roku. Ve velšské populaci se asi u jednoho procenta mláďat objevuje vzácná bílá forma, která má ovšem horší šanci přežít.
Hnědý příbuzný má mělčí vidlici a žádnou rez
Nejsnáz si ho spleteš s luňákem hnědým. Ten je o něco menší, ocas má v letu vykrojený jen mírně a peří tmavé, bez rezavého nádechu. Když vidíš sytou rez a hlubokou vidlici, máš před sebou červeného.
Ve střední Evropě existuje pásmo, kde se oba druhy občas spáří. Genetická studie odtud ale nenašla u žádného z nich mitochondriální DNA toho druhého. Autoři z toho usoudili, že samice kříženců první generace jsou neplodné.
Pískání, které se k tak velkému ptákovi nehodí
Luňák se ozývá tenkým pískáním. Připomíná káni lesní, jen mu chybí mňoukavé protažení, a tak působí tenčeji a méně naříkavě.
Hlas možná dal jméno i anglickému slovu kite. Mohlo vzniknout ze staroanglického cyta, které snad zvukomalebně napodobovalo právě tohle volání.
Pastviny, listnaté lesy a okraje mokřadů do 1 600 metrů
Hledej ho tam, kde se listnatý les střídá s pastvinami, smíšenou zemědělskou krajinou a údolími. Láká ho i okraj mokřadu. Vystoupá nejméně do 1 600 m n. m.
Bere, co najde. Hlavně mršiny ovcí a prasat, zvířata sražená autem a vyplavené ryby, k tomu myši, hraboše, rejsky a mladé zajíce. Na jaře tvoří důležitou část potravy žížaly.
Ptáci ze severní části pevninské Evropy dřív na zimu odlétali na jih a západ, nejčastěji do Španělska. V posledních desetiletích jich ale stále víc zůstává doma celý rok.
Hnízdo ve vidlici velkého listnáče, někdy vystlané ovčí vlnou
Pár staví ve vidlici velkého listnatého stromu, 12 až 15 metrů nad zemí. Samec nosí suché větvičky dlouhé 30–50 cm a samice je skládá. Výstelku tvoří tráva, občas ovčí vlna, ale zelené větvičky na rozdíl od luňáka hnědého nepřidává.
Někdy obsadí loňské hnízdo, jindy staré hnízdo káně. Ve střední Evropě začíná snášení koncem března a sedí hlavně samice, kterou samec krmí. Vejce se líhnou postupně, každé po 31 až 32 dnech.
Mláďata lezou na okolní větve kolem 45. dne. Vylétají obvykle po 48–50 dnech, někdy až po 60–70, a další dva až tři týdny je rodiče krmí v okolí hnízda.
Od konce března u hnízda, v zimě řidčeji
Ve střední Evropě klade luňák vejce od konce března a mláďata opouštějí hnízdo v létě. Část ptáků na zimu odlétá na jih a západ, stále víc jich ale zimuje blízko hnízdišť.
Luňák červený na fotkách
Fotografie a nahrávka: Wikimedia Commons — Noel Reynolds (CC BY 2.0) · Etro0309 (CC BY-SA 4.0) · Tim Felce (Airwolfhound) (CC BY-SA 2.0) · Tim Felce (Airwolfhound) (CC BY-SA 2.0) · Arturo de Frias Marques (CC BY-SA 3.0) · Pascal Christe (CC BY-SA 4.0)
Dva dravci, se kterými si ho spleteš nejspíš
Vidlicový ocas je nejlepší vodítko, jenže na velkou vzdálenost ho nevidíš vždy.
Káně lesní
Káně lesní má kulatou hlavu a dost krátký ocas bez vidlice; vsedě sahají konce křídel ke špičce ocasu nebo těsně před ni. Ve sporu o potravu dokáže luňáka červeného odehnat, přestože je menší.
Luňák v číslech, zákonech a parcích
Proč luňákům tolik škodí jed?
Protože jsou z velké části mrchožrouti. Nelegální otrávená návnada na lišky nebo vrány nerozlišuje a zabíjí i chráněné dravce. Přidávají se pesticidy, hlavně na zimovištích ve Francii a Španělsku, a úbytek potravy po změnách v zemědělství.
Krade luňák opravdu jídlo lidem?
Občas ano. V anglickém Marlow, nedaleko jednoho z hlavních míst jejich návratu do Británie, se luňáci snášeli do parku a brali lidem sendviče.
Kolik luňáků hnízdí v Německu?
Skoro polovina všech hnízdních párů na světě. Mezi lety 1991 a 1997 tam ubylo 25–30 % ptáků, od té doby je populace stabilní, ale pořád hluboko pod historickým maximem.