Datlovití: bubeníci a tesaři lesa

Strakapoud velký měří 20 až 24 cm a váží 70 až 98 g. Je černobílý, na ramenou nese velká bílá pole a vespod na břiše červenou skvrnu; samec a mladí ptáci mají červenou i na hlavě. Kloub, kterým se horní čelist napojuje na lebku, je zalomený dovnitř a napnutý svalem, takže tlumí otřesy při tesání.

Larvy dobývá z otvorů hlubokých až 10 cm. Jazyk vystrčí až 40 mm za špičku zobáku a štětinky s lepkavou slinou na něm kořist udrží. Tak daleko dosáhne díky jazylce, jejíž dlouhé ohebné rohy obtáčejí lebku. Umí ale i vybírat semena ze šišek nebo vejce a mláďata z cizích hnízd.

Žluna zelená je velký zelený datel. Temeno má zářivě červené a pod okem černý vous. Většinu času tráví na zemi, kde loží mravence, a do stromů bubnuje jen málokdy, a to tiše a rychle. Je plachá, takže ji spíš uslyšíš: za letu se ozývá hlučným „kjü-kjü-kjük“. Potřebuje staré listnáče na hnízdění a poblíž trávníky, sady nebo vřesoviště plné mravenců.

Žluna šedá je na prostředí náročnější. Hledá listnaté lesy s velkým podílem odumřelých stromů a také se živí hlavně mravenci, i když na nich není tak závislá. Spolu se žlunou zelenou a iberskou patří ke třem blízce příbuzným žlunám Evropy.

Datel černý má velmi dlouhý zobák, 5 až 6,7 cm, a rozpětí křídel 64 až 84 cm. Zvláštní je, že používá dvě úplně odlišná volání. Do mrtvých kmenů buší, aby se dostal k mravencům dřevokazům a larvám brouků. Strakapoud prostřední má celé temeno červené, chybí mu černý vous a dává přednost starým doubravám s habrem a jilmem. Hmyz spíš sbírá z větviček, než aby ho vysekával, a živí se i mízou.

Krutihlav obecný měří 16 až 18 cm a jeho zobák je kratší a méně dýkovitý než u ostatních datlovitých. Většina krutihlavů zimuje v tropické Africe nebo v jižní Asii. Když ho vyrušíš u hnízda, kroutí hlavou jako had a syčí. Živí se hlavně mravenci, které hledá v trouchnivém dřevě nebo na zemi.