Nízko nad rákosím pomalu pluje velký hnědý dravec a křídla drží do mělkého V. Tak vypadá moták pochop, největší a nejmohutnější z evropských motáků a dravec, kterého nejčastěji potkáš u mokřadů a rákosin. Jeho druhové jméno aeruginosus znamená latinsky „rezavý“.
Bez rákosu to nejde, pole u bažiny mu ale stačí k lovu
Pochop je pevně vázaný na mokřady, nejvíc na ty, kde roste rákos obecný. Loví ale i na polích a loukách, hlavně když sousedí s bažinou.
V Evropě hnízdí skoro v každé zemi. Chybí jen v horách a v subarktické Skandinávii.
Během hnízdění hájí teritorium a ani v zimě se nesdružuje tolik jako ostatní motáci, kteří se stahují do velkých hejn. Spíš to ale souvisí s prostředím než s povahou: bažinní motáci na zimovištích s jinými druhy prostě nesdílejí krajinu.
Jak sledovat lov těsně nad zemí
Hledej ho nad plochou otevřenou krajinou. Klouže nízko, křídla drží do mělkého V a nohy mu často visí dolů, typicky pro všechny motáky. Hledá drobné savce a ptáky, žáby, plazy i hmyz.
Hnízdění začíná podle oblasti mezi polovinou března a začátkem května. Samec mívá často dvě, občas i tři samice. Hnízdo z větví, rákosu a trav stojí na zemi, nejčastěji v rákosině, někdy i v poli s plodinami.
V té době je pochop citlivý na vyrušení. Sleduj ho proto z hráze nebo z okraje porostu a do rákosí nelez. Mláďata vylétají 30–40 dní po vylíhnutí.
Nahrávka místo přepsaných slabik
Slovní popis jeho volání ve zdrojích chybí, proto tu nenajdeš žádný slabičný přepis. Pusť si nahrávku nahoře a porovnej ji s tím, co uslyšíš u rákosin.
Spolehlivěji ho stejně poznáš okem: podle místa, nízkého klouzavého letu a kresby křídel.
Tříbarevný samec, čokoládová samice se světlou hlavou
Samce v letu prozradí tři barvy: hnědé přední křídlo, čistě šedé loketní letky a ocas a černé konce křídel. Hlavu a ramena má bledě šedožluté, hruď hnědou se žlutavými čárkami. Nohy, duhovka i ozobí na černém zobáku jsou žluté.
Samice je skoro celá čokoládově hnědá. Temeno, hrdlo a ramena má nápadně světle žlutavé, ale okolí oka vždy tmavší, takže světlé oko vystoupí. Šedé plochy na křídle a ocasu jí chybí.
Mladí ptáci se samici podobají, jen žluté mají méně, hlavně na ramenou. Na východě areálu se častěji objevuje vzácná skoro černá forma, jejíž mláďata mohou v letu vypadat úplně černě. Mezi dravci z čeledi jestřábovitých patří pochop k druhům, u nichž samce a samici rozeznáš už podle barev.
Pochop patří k teplé polovině roku
Hnízdní sezóna začíná podle oblasti od poloviny března do začátku května. Na zimu se většina populací stěhuje: část do mírnějších koutů jižní a západní Evropy, část až do Sahelu, povodí Nilu nebo k velkým africkým jezerům.
Moták pochop zblízka i z dálky
Moták pilich a tmavá káně: dvě časté záměny
Pochop je mohutnější než ostatní evropští motáci a křídla nese do V podobně jako káně.
Káně lesní
Tmavou káni lesní si s pochopem pletou hlavně nezkušení pozorovatelé, protože i ona plachtí s křídly do V. Pochop má ale poměrně mnohem delší a štíhlejší křídla i ocas a letí úplně jinak.
Ochrana, nocoviště a zatoulaní ptáci
Bylo pochopů v Evropě vždycky tolik?
Ne. Od 19. do konce 20. století ubývali kvůli pronásledování, ničení prostředí a nadměrnému používání pesticidů. Dnes jsou v mnoha zemích chránění a IUCN je vede jako málo dotčený druh. Pořád jim ale hrozí odstřel na tahu přes Středomoří a otrava olověnými broky.
Nocují pochopové ve skupinách?
Když hnízdí, tak ne. V indickém národním parku Keoladeo se jich ale každý listopad a prosinec slétá kolem stovky na společné nocoviště ve vysoké trávě. Kde je tráva moc rušená, nocují na plovoucích kobercích vodního hyacintu.
Zaletěl pochop někdy až do Ameriky?
Ano, výjimečně. Potvrzená pozorování pocházejí z Guadeloupe v zimě 2002/2003, z Portorika v letech 2004 a 2006 a z Bermud v prosinci 2015.