Na sokola stěhovavého ucho moc nepomůže, oko ano. Hledej holuby, vysoké stavby a volný prostor: kde se sejdou všechny tři věci, objevuje se tenhle zástupce sokolovitých čím dál častěji. Žádný jiný dravec nemá tak velký areál; chybí jen v polárních oblastech, ve velehorách, ve většině tropických pralesů a na Novém Zélandu.
Víc ho uvidíš, než uslyšíš: hlídej soumrak a římsy
Jak sokol volá, to podklady k téhle stránce nepopisují. Spolehni se proto na nahrávku nahoře a hlavně na denní dobu.
Loví nejčastěji za úsvitu a za soumraku, kdy je kořist nejaktivnější. Ve městech zvládne lovit i v noci, zvlášť během tahu, a umělé osvětlení mu prodlužuje lov do šera. V Británii tak chytá i v noci táhnoucí drozdy cvrčaly, kvíčaly, špačky a sluky.
Černá čepice, vous pod okem a příčně pruhované břicho
Velikostí odpovídá vráně. Záda a dlouhá špičatá křídla dospělce jsou modročerná až břidlicově šedá, konce křídel černé. Bílou až rezavou spodinu protínají tenké čisté proužky.
Hlavu poznáš podle černého temene a černého „vousu“ pod okem, který ostře kontrastuje s bílým hrdlem. Podle studie fotografií z celého světa z roku 2021 je tenhle pruh větší tam, kde víc svítí slunce, a zřejmě tlumí oslnění.
Mladý pták je výrazně hnědší a spodinu má čárkovanou podélně, ne pruhovanou. Ozobí a kroužek kolem oka má bledě namodralé, kdežto dospělý má ozobí žluté.
Horské hřebeny, říční údolí a čím dál víc města
Přirozeně žije podél horských hřebenů, v říčních údolích a na pobřeží. Ve městech mu vysoké budovy nahrazují skalní římsy: hnízdí na katedrálách, na parapetech mrakodrapů, na výškových domech i na mostech.
V oblastech s mírnou zimou zůstává většinou celý rok, a hlavně dospělí samci často drží teritorium i v zimě. Na velké vzdálenosti táhnou jen arktické populace. Nominátní poddruh je v Evropě převážně stálý, tažný je ve Skandinávii.
Holubi, rorýsi i netopýři: kořist chycená ve vzduchu
Loví skoro výhradně ptáky střední velikosti. Ve městech dávají zdivočelí holubi 80 % jeho potravy i víc, k tomu přibírá hřivnáče, rorýse, hrdličky zahradní, špačky, kosy černé a krkavcovité. Ze savců nejčastěji v noci chytá netopýry.
Kořist vyhlíží z vysokého posedu nebo ze vzduchu. Pak sklopí křídla i ocas, přitáhne nohy a spustí se střemhlav. Ptáka udeří sevřeným pařátem, omráčí ho a obratem ho chytí ještě ve vzduchu; co neunese, sní na zemi.
Mělký důlek bez výstelky, nejraději na jižní straně
Pár spolu zůstává celý život a každý rok se vrací na stejné místo. Samice vyhrabe na římse mělký důlek v hlíně, písku nebo štěrku a nic do něj nenosí. Přednost mají stěny obrácené k jihu, často pod převisem.
Vejce klade na severní polokouli v únoru až březnu. Sedí hlavně samice, samec ji střídá jen přes den. Mláďata vylétají po 42–46 dnech a rodiče je pak krmí ještě až dva měsíce.
U hnízda se nebojí ani velkých dravců. Útokem střemhlav dokázal zabít i orla skalního, který se k hnízdu přiblížil. Nejhorším nepřítelem hnízd je v Evropě výr velký, který bere mláďata i dospělé v noci.
Svatební akrobacie v předjaří, doma po celý rok
Před snůškou v únoru a březnu předvádí pár spirály, prudké pády a předávání kořisti, při kterém se samice ve vzduchu otočí na záda. Evropští sokoli většinou netáhnou, takže je můžeš potkat v kterémkoli měsíci.
Jak vypadá: Sokol stěhovavý
Rychlost, jedy a tajná hnízda
Je sokol stěhovavý opravdu nejrychlejší zvíře?
Některé zdroje mu při střemhlavém letu připisují přes 320 km/h a v roce 2005 měl jeden sokol v televizním pořadu naměřit 389 km/h. Radar tak vysoké hodnoty nikdy nepotvrdil; nejvyšší spolehlivě změřená rychlost je 184 km/h.
Proč sokolové v polovině 20. století mizeli?
V 50. až 70. letech se jim v tuku hromadily organochlorové pesticidy, hlavně DDT. Skořápky vajec řídly a méně mláďat se vylíhlo. Po zákazu DDT se populace vrátily, pomohla i ochrana hnízdišť a vypouštění odchovaných ptáků.
Proč se místa sokolích hnízd často tají?
Vejce a mláďata dodnes lákají nelegální sběratele, proto se nechráněná hnízda běžně nezveřejňují. Městská hnízda jsou naopak často pod dohledem kamer a sledují je i média.