Vzhledem ke své hmotnosti má drozd zpěvný jeden z nejsilnějších hlasů mezi ptáky. Přitom váží jen 50 až 107 g, méně než jeho příbuzný kos černý. K jeho písni existuje jednoduchý klíč a jmenuje se opakování.
Zpívá od chvíle, kdy znovu obsadí své území
Tam, kde drozdi zpěvní přezimují, se samec ozývá s přestávkami už od listopadu. Kde na zimu odlétají, začne zpívat hned po návratu, jakmile znovu obsadí své území. Sezóna končí v červenci.
Návrat z jihu se podle zeměpisné šířky táhne od poloviny února u Středozemního moře až do května na severu Švédska. Hnízdí v lese s hustým podrostem a otevřenými plochami poblíž, na západě Evropy i v zahradách a parcích.
Krátký motiv, opakovat, další motiv
Samec zpívá z korun stromů, ze střech a jiných vyvýšených míst. Sloka je řada hlasitých, jasných motivů a každý zazní dvakrát až čtyřikrát: „filip filip filip“, „kodidio kodidio“, „tereret tereret tereret“. Mezi ně vkládá skřípavé tóny.
Jeden samec může znát přes sto motivů a mnohé převzal od rodičů a sousedů. Napodobí i zvonění telefonu. Obyčejný hlas je krátké ostré „cip“, při nebezpečí „čuk-čuk“, které se s blížící hrozbou zkracuje a ostří.
V noci a v řídkých hejnech ke Středozemnímu moři
Drozd zpěvný je jen částečně tažný. Ptáci ze Skandinávie, východní Evropy a Ruska zimují kolem Středozemního moře, v severní Africe a na Blízkém východě, kdežto z mírnějšího západu odlétá jen část.
Táhne hlavně v noci, rychlým přímým letem a v řídkých hejnech. Moře přelétá v široké frontě, ne přes nejkratší úžiny jako velcí plachtící ptáci. Většina vyráží od září do poloviny prosince a na rozdíl od kvíčaly se vrací do stejných zimovišť.
Tečky jako kapky inkoustu na krémové hrudi
Samec i samice vypadají stejně. Hřbet je jednolitě hnědý, hruď krémová až žlutavě okrová s úhlednými černými tečkami, směrem k břichu světlejší. Spodní strana křídla je teple žlutá, zobák nažloutlý a nohy růžové.
Mladí ptáci mají na hřbetě a krovkách navíc okrové až oranžové čárky. V rámci čeledi drozdovitých je mu nejbližší drozd brávník, kos je vzdálenější příbuzný.
Kámen, o který se tříští ulity
Žere hlavně žížaly a plže, k tomu měkké ovoce a bobule. Kořist hledá očima: kus popoběhne, zastaví se a prohrabe spadané listí. Mláďata krmí žížalami, slimáky, plži a larvami hmyzu.
Když sucho nebo mráz schovají jinou potravu, přijdou na řadu suchozemští plži, často páskovka hajní. Drozd ulitu roztluče o oblíbený kámen, tělo vytáhne a před spolknutím ho otře o zem. Mladí to umějí až po čase, nejdřív si s předměty jen pohazují.
Od jarního návratu po noční odlet
Hodnoty ukazují zpěv a přítomnost ve střední Evropě. Na jaře samci zpívají hned po příletu a v červenci sezóna končí. V zimních měsících je tabulka skoro prázdná, většina drozdů je tou dobou na jihu.
Galerie: Drozd zpěvný








Na co se lidé ptají u drozda
Proč drozd zpěvný v zemědělské krajině mizí?
Ve Velké Británii a Nizozemsku ubyla víc než polovina drozdů, na polích od poloviny 70. let dokonce 73 %. Za úbytkem se hledá mizení živých plotů, setí na podzim místo na jaře a možná pesticidy. V zahradách ho ohrožuje návnada na slimáky.
Hnízdí drozd zpěvný i v zahradě?
Ano. V jedné anglické studii leželo v zahradách 71,5 % teritorií, ačkoli zahrady tvořily jen 2 % plochy. Samice postaví úhlednou misku vymazanou blátem a suchou trávou v keři, na stromě nebo v popínavé rostlině.
Co znamená vědecké jméno philomelos?
Odkazuje na Filomélu z řeckých bájí, které vyřízli jazyk a která se proměnila ve zpěvného ptáka. Řecky to doslova znamená „milující píseň“.